Asi každého z nás přepadne na konci prosince melancholická nálada. Člověk má tendenci hodnotit, jaký byl uplynulý rok. Co se povedlo a co nikoliv a zda se mu povedlo uskutečnit vše, co si naplánoval. Konec starého roku https://www.nebankovni-hypoteky-uvery.cz/mame-se-bat-zdrazeni-ropy/ je zkrátka pro mnoho z nás příležitostí k ohlédnutí se a hodnocení uplynulého období.

Na tom samozřejmě není nic špatného, avšak jen málo lidí toto dokáže bez toho, že by do toho nějakým způsobem nevložilo své emoce. A to není dobře. Je nutné, pokud již musíme hodnotit, aby tento proces probíhal co nejchladněji a s co největším kalkulem.

Je totiž jasné, že ne všechny události mají stejnou váhu. Některé náš život ovlivní více, jiné méně. Avšak málokdo umí skutečně dobře a nestranně rozlišit, na kolik byla daná událost vůbec důležitá. Něco nás totiž může velmi ovlivnit emocionálně, avšak v celkovém ohledu do našeho života nijak výrazněji nezasáhnout. Sem můžeme zařadit například úmrtí domácího mazlíčka, které, ač nepochybně z osobního pohledu tragédie, na náš celkový běh života příliš vliv nemá.

Další věcí, kterou mnoho lidí v tomto období dělá, jsou předsevzetí. Je to zkrátka něco, co si stanovíme, že příští rok splníme. Obvykle sem patří cíle jako „zhubnu“, či „přestanu kouřit“ nebo „začnu cvičit“. Problém bývá, že se jedná ve valné většině o věci, které ne nutné provádět dlouhodobě, a zde právě pokulháváme.

Je to především proto, že opadá naše prvotní nadšení. Přijdeme domů unavení z práce a jen těžko se přesvědčujeme, že bychom měli jít ještě cvičit, případně jsme ve stresu například z uzávěrky a inventury v práci a tak si dáme cigaretu, abychom se zklidnili. Případně máme hlad, ale jsme unavení a nechce se nám vařit nějaké zdravé, dietní jídlo – a navíc máme chuť třeba na řízek a hranolky!

Není tedy divu, že naprostá většina našich předsevzetí není dodržena. Chyba však není v nich. Chyba je v cílech, které si stanovujeme. Zkusme si tedy příště dát něco ne tak dlouhodobého a více realistického.